Jaká je podstata kineziologie?

Jde o rychlou, bezbolestnou a přitom velmi účinnou metodu.
V individuální paměti máme uloženu každou vteřinu života. Od početí do současnosti. Tělo neustále monitoruje situaci všemi smysly, zaznamenává polohu a napětí svalů, činnost orgánů, vyhodnocuje pocity i mentální zkušenost v podobě systému přesvědčení. Jednotlivé situace - včetně odpovědí organismu - pečlivě ukládá do paměti jako bezpečné, nebo nebezpečné, příjemné, či stresové.

Stresové bloky nás vrhají do stereotypů.
Někdo má problémy s učením, jiný se nedokáže uzdravit z banální nemoci, další má problémy s komunikací nebo autoritami. Stali jsme se obětmi vlastních emocí.

Kineziologie
je schopna tyto blokády odstranit a přispět k obnovení toku energie. Vystopuje počátek problémů, dovolí dávný stres znovu prožít, přehodnotit a nepotřebnou, škodící informaci tak vymazat nebo v mozku přehrát jinou reakcí.

Příklad: přecházíš ulici a koutkem oka zachytíš obraz přijíždějícího auta. Ten je v zadním mozku okamžitě vyhodnocen jako potenciální nebezpečí. Tato zpráva je pro tělo přeložena do jazyka emocí jako strach a zároveň se uvolní příslušné hormony, které po celém těle tuto zprávu bleskurychle roznesou. Výsledkem je pokyn k několika rychlým skokům na chodník. Teprve tam si uvědomíš, že tě mohlo auto přejet.

Organismus reaguje stejně, když se na tebe zlobí šéf. Nemůžeš utéci a tichý hlásek emoce ti připomíná, že to, co se děje, se ti nelíbí. Zatajíš dech a emoci potlačíš. Procesy v těle se zastaví a situace se zdá snesitelnější.

Jenže svaly připravené k akci zůstávají napjaté. Máš-li v těle zablokovanou emoci, tělo se ji snaží spontánně uvolnit. Kdykoliv se ocitneš v podobné situaci, kdykoliv se objeví stejná emoce, dostáváš se do stresu a tělo reaguje podle poplachového mechanismu útěk nebo boj.

Jedním z kroků tohoto mechanismu je snížení přítoku krve do předního mozku, čímž ztratíš schopnost hledat nová řešení a rozhodovat se.